CLIA Toxoplasma IgM

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je prvok Toxoplasma gondii. Jedná se o parazita se složitým vývojovým cyklem, který se vyskytuje v několika morfologicky odlišných stádiích. Primárním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Člověk a ostatní teplokrevní obratlovci se můžou nakazit buď primárně infikovanou potravou (nedostatečně tepelně upravené maso) nebo pozřením oocysty (znečištěné prsty, předměty atd.).

Získaná toxoplazmóza u imunokompetentních jedinců probíhá obvykle asymptomaticky nebo jen s mírnými příznaky (subfebrilie, únava, lymfadenopatie, bolesti svalů) a bez následků. Závažnější projevy toxoplazmózy (encefalitida, hepatitida, chorioretinitida, myokarditida, generalizovaná forma onemocněním) můžou nastat u imunokompromitovaných jedinců, kteří jsou navíc ohroženi i reaktivací latentní infekce.

Vrozená toxoplazmóza je způsobena přenosem infekce z matky na plod. Je důsledkem primoinfekce matky krátce před otěhotněním nebo v graviditě. Může vést k abortu, porodu mrtvého dítěte nebo porodu dítěte s různým stupněm poškození (kalcifikace mozku, hydrocefalus, poruchy zraku, ovlivnění duševního vývoje). Diagnostika onemocnění je založena na klinickém obrazu, epidemiologické anamnéze a laboratorních testech. Přímá detekce parazita není dostupná pro rutinní diagnostiku, vhodnou možností průkazu infekce je sérologie. Za screeningovou metodu je považováno stanovení celkových protilátek metodou KFR. Stanovení specifických protilátek tříd IgA, IgM a IgG se provádí metodou CLIA, ELISA, případně konfirmační metodou imunoblot.

Protilátky tříd IgA a IgM mají význam pro diagnostiku akutní toxoplazmózy. Protilátky třídy IgM představují vysoce senzitivní marker akutní infekce a mohou přetrvávat déle než rok. Protilátky třídy IgA lze prokázat 6 až 9 měsíců po akutní infekci. Protilátky třídy IgG dosahují maximální hladiny v séru půl roku po začátku onemocnění a lze je prokázat mnoho let po prodělání infekce.